co čtu v Estonsku

Dnes strašně foukalo...po několika dnech vylezlo slunec, ale tak strašně foukalo, že mi to málem vyfoukalo mozek z hlavy...vrátila jsem se z prochajdy s takovým třeštěním hlavy, že jsem nebyla schopná vyrazit na dříve avizovaý konzík...No, ne že by mne překvapilo, že se mi zas něco nevydařilo....Ale zase jsem dočetla jednu z knížek, které jsem si vzala na cestu ...
Hned v letadle jsem načala knigu No.1 : Thomas Gunzig - Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Aneb výlety za Minitrip:) jako jo...dobrý...hmmm 90%.

Nu a jeden jediný den stačil na zhltnutí oddechové upírárny Petry Neomillnerové - Sladká jako krev. Dlouho už jsem k téhle mojí oblíbenému literárnímu šuplíčku neutekla, ale tohle fakt stálo za to. Libózní kniha, která mi padla do noty....Už se těším do knihovny pro další:)Jako 100%.

Nu a do třetice všeho dobrého, poslední, co zde načnu je zcela náhodně opět Thomas Gunzig, tentokrát kniha Take five. Nu už se těším, zas nějaké vyplnění dlouhých ufoukaných večerů v Tartu.




Ju a abych nezapomněla ...na svoji knižní lásku největší:) .......14.11. vyjde nová kniha Miloše Urbana - Lord mord.Tak už jsem dala vědět Ježurovi a těším se, že mi Lorda naježí...

28.10.1918

Možná je to tím, že nejsem doma. Doma jako v Čechách. Možná je to tím, že je tu dnes tak nějak víc ticho než jindy...Anebo je to tím, že musím sedět v kanclu, místo toho, abych se někde toulala doma po lese, nebo sledovala vojenskou přehlídku. Každopádně mi přijde, že je to téměř poprvé, co si zcela uvědomuju dnešní den jako státní svátek. Svátek vzniku samostatného Československa.
Tak jen prostě, jsem hrdá na to, že jsem Češka. A rozhodně se tak i cítím. Nejsem Evropanka, jsem Češka. A doufám, že to nikdo nechápe jakkoliv extrémisticky.

Muusika tipp 1

Nu konečně něco pozitivního...Je tu docela hnusně, vlezlo, šero atd. Tak jsem zaplula dnes po ,,práci" do místního Rokibaaru jménem (haha) Underground...a hle, vynikající to podnik....
Je ve spolčení Rokiklubis Tartu... a v sobotu se v bratrském Rokiklubi Rock & Roll koná akce navštíveníhodná...
dle popisu kapelek by to nemuselo být až tak špatné, resp. nic lepšího se za celou dobu mého pobytu zde v Tartu nekoná...První uskupení berlínsko-tallinské zařazeno pořadatelem do škatulky experimental doom se nazývá Talbot, no mně se to nezdá tak hrozný teda:)
Druhá výše uvedená formace Smöuk je prostě taková místní...
Nu tak kdyby někdo měl cestu kol a kol, akce jistě bude výtečná:)
Jo a v androši jako že dobrý no....