Dnes strašně foukalo...po několika dnech vylezlo slunec, ale tak strašně foukalo, že mi to málem vyfoukalo mozek z hlavy...vrátila jsem se z prochajdy s takovým třeštěním hlavy, že jsem nebyla schopná vyrazit na dříve avizovaý konzík...No, ne že by mne překvapilo, že se mi zas něco nevydařilo....Ale zase jsem dočetla jednu z knížek, které jsem si vzala na cestu ...
Hned v letadle jsem načala knigu No.1 : Thomas Gunzig - Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Aneb výlety za Minitrip:) jako jo...dobrý...hmmm 90%.
Nu a jeden jediný den stačil na zhltnutí oddechové upírárny Petry Neomillnerové - Sladká jako krev. Dlouho už jsem k téhle mojí oblíbenému literárnímu šuplíčku neutekla, ale tohle fakt stálo za to. Libózní kniha, která mi padla do noty....Už se těším do knihovny pro další:)Jako 100%.
Nu a do třetice všeho dobrého, poslední, co zde načnu je zcela náhodně opět Thomas Gunzig, tentokrát kniha Take five. Nu už se těším, zas nějaké vyplnění dlouhých ufoukaných večerů v Tartu.
Ju a abych nezapomněla ...na svoji knižní lásku největší:) .......14.11. vyjde nová kniha Miloše Urbana - Lord mord.Tak už jsem dala vědět Ježurovi a těším se, ž
e mi Lorda naježí...
Žádné komentáře:
Okomentovat