Dnes strašně foukalo...po několika dnech vylezlo
slunec, ale tak strašně foukalo, že mi to málem vyfoukalo mozek z hlavy...vrátila jsem se z
prochajdy s takovým třeštěním hlavy, že jsem nebyla schopná vyrazit na dříve
avizovaý konzík...No, ne že by mne překvapilo, že se mi zas něco nevydařilo....Ale zase jsem dočetla jednu z knížek, které jsem si vzala na cestu
...
Hned v letadle jsem načala
knigu No.1 : Thomas
Gunzig -
Něco bylo ve tmě, co nebylo vidět. Aneb výlety za
Minitrip:) jako jo...dobrý...hmmm 90%.
Nu a jeden jediný den stačil na
zhltnutí oddechové
upírárny Petry Neomillnerové -
Sladká jako krev. Dlouho už jsem k téhle mojí oblíbenému literárnímu
šuplíčku neutekla, ale tohle fakt stálo za to.
Libózní kniha, která mi padla do noty....Už se
těším do knihovny pro další:)Jako 100%.
Nu a do třetice všeho dobrého, poslední, co zde načnu je zcela náhodně opět Thomas Gunzig, tentokrát kniha
Take five. Nu už se
těším, zas nějaké vyplnění dlouhých
ufoukaných večerů v Tartu.
Ju a abych
nezapomněla ...na svoji knižní lásku největší:) .......
14.11. vyjde nová kniha Miloše Urbana - Lord mord.Tak už jsem dala vědět
Ježurovi a
těším se, ž
e mi Lorda naježí...
Žádné komentáře:
Okomentovat