Planeta samých chlapců

Adam Georgiev: Planeta samých chlapců

Tahle kniha mi spadla do klína vlastně jen jakoby omylem. Sáhla jsem po ní v polici novinek v knihovně kvůli jejímu obalu, nu a když jsem si přečetla přebal, řekla jsem si proč ne, že by knižní Mandragora?
Nechci ji tady rozpitvávat, něco bylo dobrý (pro mne spíš závěr knihy), něco horší, ale tak i tak má ode mne hvězdičku, prostě se mi líbí....tak kdyby nebylo co do vlaku, vřele doporučuji...

Tartu

Tak je to tu...jediná jistota je sice mlha, ale další je, že místo zlaté matičky Rusi navštívím Estonsko....A to do města Tartu, které zatím dle interfernetových informací nevypadá vůbec zle, tedy i když......snad tam mají taky babí léto, ikdyž tam možná už třeba zasněží....A tady si dám čaj a zamávám:)

nálada tzv. Skácelová

Zůstalo mi to pod kůží z cest po Slovači, a tak...Nálada na Skácela a světe div se i na Hradišťan, tedy se Skácelem...nu tak jednu pro dnešní, včerejší den...

Naděje s bukovými křídly
novému ránu rožnem svíci
je neznámé a nemá tváře
jak anděl v dřevu lípy spící
a čekající na řezbáře

někdy se anděl na nás hněvá
anděla máme každý svého
a naděje má z buku křídla
a srdce z dřeva lipového